Až o 280% se zvýšila výtěžnost Linky důvěry Pomněnka. Důvodem je přetrvávající pandemie onemocnění COVID-19. Problémy dělá všem věkovým kategoriím. Nejvíce však zkouší mladých lidí a ženy tvoří většinu volajících, kteří hledají pomoc. O zvládání problémů v čase koronakrízy a mechanismech její zvládání hovoří v rozhovoru pro Pravdu Mgr. Alexandra Dzureková z Ligy za duševní zdraví SR.
Martin Harvan 13.04.2021 12:00 bolest, smutek, deprese, psychika, neštěstí Foto: Shutterstock
Linka důvěry Pomněnka je anonymní, bezplatná a rychle dostupná první pomoc v psychických potížích a krizových situacích.
Jak byste porovnali předchozí roky z hlediska volání a žádostí o pomoc na Linku důvěry Pomněnka?
V červenci 2019 naše telefonická linka obnovila svou službu po 13 letech. Dostávala se do povědomí lidí, v podstatě jako nová 24 hodinová služba pro dospělé, která zde roky chyběla. Postupně byla rovnoměrně vytěžena, tak že dokázala uspokojit příchozí poptávka.
A co „pandemický“ rok?
Rok 2020 s nástupem pandemie přinesl do společnosti náhlý šok, novou absolutně nečekanou situaci, se kterou se jednotlivci i rodiny museli vyrovnávat. Tento nápor na psychiku lidí se odrazil iv náhlém nárůstu počtu kontaktů naší telefonické i emailové poradny. Jde o nárůst asi na úrovni 280%. Jsou to kontakty, které kapacitně dokážeme vyřídit. Bohužel víme i to, že na telefonické poradně dnes kapacitně nedokážeme zachytit všechny příchozí žádosti.
Co těžilo lidí během první vlny koronakrízy?
Problémy lidí v první vlně ve velké míře souvisely právě s omezeními, náhlou nutnou změnou zaběhnutého života, strachem z onemocnění, nedostupností mnoha služeb. Lidé prožívali ve větší míře úzkost, stres, napětí, obavy, ztrácely pevnou půdu pod nohama, těžší se orientovali v nové situaci, měnících se nařízeních.
Pause0% VolumeAd
Jak se tyto pocity změnily po roce od zahájení pandemie?
S narůstajícím časem trvání pandemie a tedy iv tomto roce u mnohých cítíme velkou únavu a vyčerpanost z toho všeho, frustraci z bezmocnosti, celkové situace v zemi a nedohľadnosti konce, ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Pozorujeme například větší nárůst závislostí a rizikového chování u lidí, kteří takto hledají rychlou úlevu od napětí. Přibyly častěji volání od lidí po náhlé ztrátě blízkého.
S jakými nejčastějšími problémy se na vás obracejí lidé?
Největší skupinu kontaktů na naší lince, či v telefonické nebo emailové poradně, tvoří dlouhodobě vztahové problémy, které bohužel v době pandemie mnohem více přerůstají až do násilného chování (domácí násilí, týrání, fyzické a verbální útoky …). Druhou velkou skupinu tvoří depresivní nálady a úzkosti, pocity smutku, bezvýchodnosti, osamělosti, ústící u některých až do zvažování ukončení života. Problémy lidí se až tak nezměnily, jen jsou koronakrízou jakoby zahuštěné a zintenzívněny. Početnou skupinou jsou také lidé, kteří již v minulosti byli léčeni na psychické poruchy, mnozí měli dlouhodobě stabilní stav a pandemie jim ho znovu zhoršila. Zároveň je pro ně problémem dostat se k pomoci odborníků, protože lůžková oddělení i ambulance jsou přetížené, čekací doby příliš dlouhé.
Jaká je struktura volajících, například podle věku, vzdělání?
Na tuto otázku je těžší odpovědět, nakolik Linka důvěry Nezábudka je anonymní služba. Věk a vzdělání klientů nezjišťujeme, pokud nám ho neřeknou sami, takže ho ani statisticky nevyhodnocuje. Co se týče poměru pohlaví, je to přibližně 2/3 žen a 1/3 mužů, občas nás kontaktují i transrodoví lidé. Důležitější je pro nás říci, že jsme zde stejně pro všechny, kteří pomoc potřebují, bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání, etnické příslušnosti, vyznání či orientace.
Je pravdou, že koronakríza zhoršila duševní zdraví většiny lidí?
Z nárůstu kontaktů na linkách pomoci a z toho, co avizují kolegové v ambulancích a nemocnicích a také dle určitých dílčích průzkumů je zřejmé, že tomu tak je. Pandemie nás zasáhla všech jako náhlá zátěžová zkouška, na kterou jsme nebyli připraveni a trvá již poměrně dlouho. Přinesla enormní zátěž a odtrhla nás od mnoha aktivit, které nám ji v běžném životě pomáhali zvládat a vyvažovat, například sociální kontakty, kulturní a sportovní aktivity, cestování, formy relaxu související se službami, které jsou nedostupné. V současnosti je již velmi mnoho lidí konfrontováno is vážnými ztrátami blízkých, nebo svých sociálních jistot. To vše tvoří předpoklad zhoršení psychického přežití u většiny lidí. Abychom to však věděli definovat naprosto přesně, chybí nám podrobněji, širokospektré průzkumy a také ještě nejsou dostupné přesné statistické údaje za rok 2020.
Proč by se lidé neměli bát kontaktovat vás a žádat o pomoc a proč je důležité nedržet své psychické obtíže ve vlastním nitru?
